Jitka Zapletalová Dole v článku najdete info o soutěži o tyhle parádní sandálky…nejdřív ale pár řádků, jak to všechno začalo a jak jsme se k nim dostali :).
Psal se rok 2016. Kuba dokončil studium a já sekla s prací, co mě nebavila….
Mám si zabalit kufřík?
Vypovědět nájem na Žižkově, zrušit paušál, prodat nábytek, přestěhovat zbytek věcí, koupit letenky, pojištění, naočkovat se asi 6 vakcínama (podle nás by stačila ta na nesmrtelnost), rozloučit se doma a tradááá. Letíme kolem světa.
Další léto v USA
První tři měsíce cesty červenec až září jsme strávili v USA na konci Long Islandu – Hamptons, kde jsme vydělávali peníze na celé cestování. Jasně, Kuba připravoval sendviče v “Deli” a já byla na pokladně + občas v kuchyni. Žádná exkluzivní práce, ale v Česku bychom na takovou cestu vydělávali tak přes rok.. .
Bezstarostný život
Cestování začalo na konci září třema týdnama v Mexiku. Toulali jsme se jak psi. Cestou, necestou, kukuřičným polem, nepolem. Jedeme za dobrodružstvím starým autobusem. Potkávali jsme místní, žili s nimi v jejich domech, někdy v hostelech, někdy v levných hotelech. Nikam nespěchali. Když se nám někde líbilo, tak jsme zůstali o noc nebo klidně týden dýl…netlačil nás čas :). To bylo něco úžasného a přeju to zažít úplně každému. Takový naprosto bezstarostný život :)). Určitě to nebylo poprvé, co jsme vyjeli za hranice. Ale tentokrát to nebyl výlet k moři do bývalé Jugoslávie, ani Eiffelova věž v Paříži. Tady nám skoro nikdo nerozumněl a většinou ani my jim. “Hola, como estas?” Drtili jsme španělštinu, jak to šlo. Ale žádná škola, učebnice a sezení v lavici. Tak jak je zvykem. Čistá praxe, jako když se učí malé dítě. Opakovat, opakovat a opakovat. A na konci každého dne hlava jak balón…:D
Jak to v Guatemale chodí, aneb 10ti letý řidič autobusu
Autobusem jsme na jihu Mexika přejeli hranice do Guatemaly. Nocleh jsme měli na tři týdny zajištěný u naší kamarádky Keyly. V USA žijí její rodiče a ona ještě studuje v Guatemale. Koupelnu jsme u ní sdíleli s ještěrkama, ale to tam k životu patří. K životu místních tu patří i další věci, o kterých nemáme ani ponětí. Kromě bank tu třeba i lékárny nebo i sámošky hlídají chlapi s brokovnicí. Na vlastní oči jsme viděli, jak autobus plný lidí řídil tak možná 10tiletý kluk (a to ani trochu nepřeháníme). Z kohoutku neteče pitná voda, jsou rádi, pokud aspoň něco teče. Hodně žen nikdy nechodilo do školy a mohli bychom pokračovat…
Nejkrásnější jezero v galaxii
Nejdůležitějším místem naší cesty ale bylo jezero Atitlán. Obrovská masa vody ležící v kráteru z lávy a popela vzniklém výbuchem sopky. Toto místo sloužilo jako inspirace například takovému literárnímu veledílu, jakým je Malý princ od Exuperyho. Mnozí ho považují za nejkrásnější jezero na světě, my i v galaxii. Nikdy jsme totiž neviděli žádné hezčí.
Business
Ve vesnicích kolem jezera stojí krámky, opálené ženy v tradičních vzorovaných halenkách prodávají náramky, látky, ponča i boty. Všude se motají děti a jezdí Tuk tuky.
Kabelky a boty v krámcích se nám tuze líbily, ale ta kvalita – se zárukou tak možná 14 dní. “Potřebujeme najít někoho, kdo to vyrobí kvalitně.” řekli jsme si. S rychlostí vytáčeného internetu jsme se dopracovali až k pěti designérům, s kterými jsme se dva dny před odletem z Guatemaly sešli v hlavním městě. Dva dny jsme žili v kavárně a jenom jsme zírali, když nám designéři ukazovali kabelku po kabelce. Držet je v ruce, cítit tu vůni kůže, tolik kabelek za jeden den, to byl pro mě módní orgasmus. A pro kterou ženskou ne, že?
Tady jsme si uvědomili, že u nás nic takového není a viděli to jako obrovskou příležitost. Cesta kolem světa byla u konce a my začali hledat letenky do ČR a pomalu se nám v hlavách rýsoval business plán.
Tahle země byla sice kolonizovaná španělskými dobyvateli, ale pořád tu žijí i potomci původních májských obyvatel. 100 % Guatemala z koncentrátu. A ti drží místní zvyky a tradice při životě. Ženy si mezi sebou navzájem předávají dovednosti práce na tkalcovském stavu. To je guatemalské kulturní dědictví – ruční tkaní nádherných barevných látek. A designéři tyhle látky transplantují jako srdce do svých kabelek a bot. To je činí výjimečnými.
Tajná cesta domů
Na začátku prosince 2016 jsme si ještě užili 10 dní v Kostarice s papoušky, lenochodem, tarantulí, na surfu a farmě, kde pěstují koření (o tom jsem psala samostatný článek). Pak jsme začali realizovat naš tajný plán – doma všechny překvapit svým návratem, a to rovnou na Vánoce. Zatímco rodina měla v ČR Vánoční horečku, nicnetušíc se připravovali na sváteční čas, my jsme se přes Miami a Londýn přesunuli až do Lisabonu, Porta a po týdnu do Berlína. Bylo 23.12. ráno a my seděli v buse do Prahy. Přespali jsme u kamarádek v Dejvicích a druhý den po obědě se rozjeli každý za svou částí rodiny.
Mamka byla ten den do 18h v práci…a tak jsem šla rovnou k babičce, kde Vánoce všichni společně slavíme. V 17h jsem zazvonila a trochu měla strach, co to s babi udělá (v té době měla 83 let), když přijde otevřít a uvidí mě tam stát.
Udivené, překvapené a šťastné výrazy, slzy v očích, silná objetí a hlavně tisíce otázek. “Co, kdy, kde, jak, proč?” Tohle byly nejlepší Vánoce ze všech – a bez dárků.
Bolsas.cz
A tím začala etapa Bolsas. Hned po Vánocích jsme to odpálili. Analýza klíčových slov, persony, stavba e-shopu na Shoptetu, komunikace s designéry a domlouvání podmínek, přeprava, clo, daně, atd., atd. Kuba začal zase pracovat v realitách a já si našla brigádu na půl úvazku v obchodě s oblečením, protože nám bylo jasné, že nás ještě dlouho e-shop živit nebude.
A proč Bolsas? Bolsas znamená “tašky, kabelky” ve španělštině.
Byli jsme nadšení a nevěděli, které kabelky z té spleti barev a vzorů objednat. Udělali jsme tedy pidi analýzu na FB s našimi známými a na začátku května (ano, to všechno výše vyjmenované nám zabralo tolik času) objednali kabelky a boty za peníze, za které jsme původně měli procestovat zbytek světa a plus přidali pár úspor. Na výrobu si designéři řekli 30 dní, počítali jsme 50 a nakonec to trvalo 70 dnů. Zboží dorazilo v červenci, kdy už byla rozjetá sezóna, což nám moc do karet nehrálo. Vše jsme nahráli na e-shop a začali s propagací na FB, jeli Instagram, spolupracovali se dvěma blogerkami, s herečkou, a tak trochu čekali, že tím vším dohromady prorazíme, jenže realita byla jinde. Prodejní ceny kabelek i botů byly od 3 000 Kč do 6900 Kč a to tomu zřejmě taky moc nepomohlo. Nám už nezbyly peníze na marketing a dostali jsme se tak na bod mrazu. Věřili jsme, že Vánoci se vše změní, ale nebylo tomu tak…,Nemohli jsme si dovolit v tom dál pokračovat, protože mesíční náklady na provoz e-shopu nebyly zrovna malé. Na konci ledna jsme se tedy definitivně rozhodli e-shop ukončit.
Dalo nám to spoustu zkušeností, stálo spoustu peněz, ale poznali jsme kupu skvělých a nápomocných lidí, poučili jsme se z vlastních chyb. S odstupem času bychom spoustu věcí udělali jinak, ale i tak toho nelitujeme :).
Tady alespoň malé shruntí pro ty, co uvažují nad vlastním projektem a co bychom my s odstupem času udělali jinak:
- lépe zanalyzovali situaci a zájem ještě před začátkem projektu, my to dosti podcenili
- nečekat, až budete mít zboží doma, ale opravdu ROZJET marketing už před jeho dodáním – mít kupující ještě dřív, než zboží
- dlouhodobě naplánovat marketing i jeho financování – rozpočet
- časově počítat, že vám to zabere Xkrát víc času, než jste předpokládali
- nespolupracovat s těmi, co nejsou schopní odpovědět do 14 dní na e-mail, ať je to malá či velká firma/podnikatel
- nepodceňovat plánování a stát si za termíny – sezónní zboží (sandálky) nepouštět ven uprostřed sezóny, to už je pozdě
- při prodeji produktů/zboží si uvědomit, zda chcete jít cestou – prodat hodně produktů s nízkou marží, nebo vám stačí prodat jeden produkt za nějaký čas s marží takovou, že se vám to pořád vyplatí 🙂 (my měli poměrně luxusní produkt s nízko nastavenou marží, což nebyla ideální kombinace)
- na začátku nemusí být všechno ťip, ťop – jen s tím běžte ven a ověřte si, zda to funguje (my například chtěli na luxusní kabelky i luxusní balení – nechali jsme si tedy vyrobit kvalitní pevné krabice na míru za nemalé peníze, aby už i samotné balení udělalo na zákazníka dojem), dneska bychom to peníze raději nacpali do marketingu
Jedná se o náš osobní pohled na věc, vy můžete mít jiný názor, jiné zkušenosti, ale snad si v tom alespoň něco, svého najdete :).
Skladem nám tedy zůstaly krásné, ručně vyráběné kabelky a boty, ze kterých prostě cítíte, že jsou vyrobené poctivě a s láskou v Guatemale. Aktuálně vše vyprodáváme s cenami hooodně pod nákupkou, takže pokud o něco budete mít zájem, určitě se ozvěte, případně mrkněte na FB Bolsas.cz, kde máme kabelky i boty nafocené včetně výprodejových cen :).
Sandálky We love TOJ
Pokud jste jen nescrolovali na soutěž a dočetli jste až sem, tak o to víc oceníte příběh těchto úžasných kožených sandálků, které jsou také celé ručně vyrobené řemeslníky v Guatemale. Pásky jsou bavlněné, ručně tkané, pratelné. Říkají si We love TOJ a jde o sandálky, kde můžete měnit barvy pásků a taky styly vázání.
Já je nosila celé loňské léto a můžu říct, že jsou moc pohodlé a dobře drží na noze, z čehož jsem měla původně trochu strach. Letos jsem je bohužel mockrát neměla, jelikož to šněrování v devátém měsíci těhotenství nedávám ani u normálních kecek :)). Určitě je ale vytáhnu na rok, protože to nejsou boty na jednu sezónu :).
Aktuálně je vyprodáváme za cenu 900 Kč (původně byly za 1990 Kč) za koženou podrážku (máme 3 barvy) a 350 Kč (původně za 490 Kč) za pár barevných pásků. Pokud se nechcete zapojit do soutěže, nebo nevyhrajete, dávám speciálně vám, mým čtenářům, ještě slevu 300 Kč na podrážky, tzn. že je můžete mít za 600 Kč). Objednávejte na mém FB a Instagramu a napište mi heslo: Guatemala, ať vím, že jste článek četli :).
SOUTĚŽ O DVA PÁRY SANDÁLEK
Stačí se zapojit na mém FB nebo Instagramu do soutěže a zkusit štěstí :). Dva vítěze vylosujeme 7.8. 2018 – na můj termín porodu :)), tak uvidíme, jestli budu losovat já, nebo už Beník ;).
Tak hodně štěstí!
PS: Pokud vás něco zajímá o cestování, chtěli byste článek o Mexiku/Guatemale/USA s tipy, atd..dejte vědět dole do komentářů :).
Tady ještě přídávám odkazy na recepty, které jsem objevila na této cestě :):
Guatemalská kuřecí pomazánka alias Pasta de Pollo
