Jak jsme se zbavili prdíků

“To je tříměsíční kolika. To je u chlapečků normální, oni na to trpí víc. To musíte přečkat.”

…a spousta dalších podobných vět zněla z úst okolí.

My to tak ale nechat nechtěli, protože nám to normální nepřišlo. Jasně, miminka pláčou, některé víc, některé míň, ale tohle bylo už moc. Vygradovalo to třeba i na 4- 5 hodin neutišitelného pláče (spíš se teda hodí slovo křik, ale nerada ho používám) a nervozity (zatínal pěstičky, napínal nožičky, kroutil se jak žížala, ..) . Nezabíralo už ani to, co zabíralo třeba dva dny před tím. Takže jsme pořád nosili, přebalovali, dávali do zavinovačky, cvičili s nožičkama, masírovali bříško, houpali, zpívali, dávali do autosedačky, do kočárku, nahřívali plinku na bříško i na rektální rourku přišla řada a pořád tak dokola. Jediné, co většinou zabralo, bylo prso. Ale někdy byl křik i po něm. Hlavně nám Beník za poslední týdny přibíral půl kila za týden a to bylo dle paní doktorky moc, protože byl prý pořád přejezený a bolení bříška bylo i z toho, takže začarovaný kruh. Doporučení tedy znělo kojit po 3 hodínách a v mezičase, když bude chtít jíst, dát čaj nebo vodu….pár dnů jsme to tak zkusili, bříško se mu zmenšilo, ale křik ne.

Dále mi bylo doporučeno vysadit laktózu a lepek (ostatní věci, co nadýmají samozřejmě ani nezmiňuju a nejím je). Udělaly se testy moči a stolice, které byly v pohodě a následný doporučený postup paní doktorky by byl vyzkoušet umělé mlíčko. To ale u mě neprošlo. Od začátku chci kojit co nejdýl a příjde mi to to nejlepší, co můžu miminku dát (samozřejmě když se vám mlíčko normálně tvoří, atd..), mimo pozornost a lásku :). Byli jsme i na pohotovosti, kde udělali Beníkovi ultrazvuk bříška a plynatost se potvrdila, ale rada v podstatě žádná. Pokračovat v bezlaktózové dietě a dál používat Biogáiu a Sab Simplex (to byly kapičky, které jsme v té době zkoušeli). Před tím jsme měli přírodní Baby calm a taky Espumisan, kterému jsme se dlouho vyhýbali, protože jsme chtěli jít radši přírodní cestou. Každé zabralo tak na 2-3 dny, Sab Simplex něco přes týden.

Řešila jsem tohle téma s váma na Instagramu, radili jste mi v podstatě to, co jsem vypsala výš až na jednu zprávu od moc milé maminky tří dětí Mirky, která píše blog Mateřství SRO.

Poslala mi odkaz na článek u ní na blogu, který tak nějak všechno vysvětloval úplně z jiného pohledu, mně mnohem bližšího než Espumisan nebo Sab Simplex.

Odkaz vkládám tady na článek Jak na prdíky aneb proč bolí bříško.

S Mirkou jsem pak ještě i volala a poradila mi pár, dalo by se říct jednoduchých, ale zásadních věcí.

A to, více:

  • NOSTE (v šátku nebo nosítku), u mě na bříšku se cítí nejlíp, přece jenom tam už nějaký ten měsíc byl 🙂
  • VÍCE KONTAKTU KŮŽE NA KŮŽI, vylučuje se tím víc oxytocinu – hormonu lásky
  • SPĚTE SPOLU V POSTELI
  • KOJTE, KDY SI ŘEKNE
  • KDYŽ PŘIJDE NERVOZITA, ROZBALTE PLENU, PŘÍPADNĚ DEJTE NAD UMYVADLO VYČŮRAT. Když je miminko nervózní, chce se mu pravděpodobně čůrat nebo kakat, ale ne do plínky

Do toho mi ještě poradila vykašlat se na všechny kapičky. A prdíme krásně bez nich!

A  tak se od soboty 15.9. držíme Mirčiných rad a s radostí říkám – FUNGUJE TO! Nemám ještě úplně vyhráno, ale Beník je mnohem spokojenější, klidnější, téměř vymizel neutišitelný pláč. Nevím, co konkrétně zafungovalo, nebo jestli ta kombinace všeho výše zmíněného, ale opravdu nejde popsat ta radost z toho pocitu, že už se tak netrápí, nekřičí a bříško bolí mnohem míň. A co vám budu, bylo to náročné i pro rodiče, ten pocit, že prostě nevíte, jak ho utěšit a hlavně tolik hodin pláče s váma taky zacloumá.

Ale je to pryč, je nám líp! Všem!

Tímto ještě jednou moc děkuju Mirce za to, že se mi ozvala, mile a ochotně poradila a podpořila mě! A hlavně ujistila, že kojení je to nejlepší a přizpůsobuje se potřebám miminka :).

PS: Na jejím blogu je spousta užitečných článků, nejenom o bolení bříška, tak mrkněte.

Pokud se vám tento typ článků líbí a přijde vám užitečný, budu ráda, když mi to dáte vědět ať už sem do komentářů nebo na FB či Instagram 🙂

Krásný den,

Jitka a spokojený Beník

 

 

 

2 Comments

  • Lenka
    6 roky ago

    Dobrý den Jitko, před pár měsíci by mě podobný typ článku přišel možná jen zajímavý. Vzhledem k novým okolnostem mi podobný typ článku už ale přijde velmi užitečný. Je možné, že za půl roku ho budu sama potřebovat:). Díky za sdílení.

  • jaroslava.krupickova@post.cz
    4 roky ago

    hm, já jsem s dcerou naštěstí tohle moc neprotrpěla, i když nás prdíky občas potrápily. Teď je jí 14 měsíců a když vidím zpětně, co všechno jsem v jejím prvním půlroce řešila a bylo z toho vyděšená a snažila se to zastavit, tak si říkám, kolik energie jsem na to vyplýtvala. Spousta věcí opravdu přejde, holt se to musí přetrpět. Je fajn, že tobě to vyšlo dřív.

Leave A Comment

Related Posts